50 let elektrických vysokozdvižných vozíků od společnosti Linde Material Handling

Píše se rok 1971: John Lennon vydává píseň Imagine a Ray Tomlinson posílá první e-mail v historii. Ve stejném roce představuje společnost Linde na veletrhu v Hannoveru svůj první vysokozdvižný vozík s elektrickým pohonem E10–E15. Z písně Imagine se stal nesmrtelný hit a e-mail je komunikačním prostředkem číslo jedna. Rovněž elektrické vysokozdvižné vozíky od společnosti Linde mají za sebou hvězdnou kariéru. Původně byly zamýšleny čistě jako bezemisní alternativa k vysokozdvižným vozíkům se spalovacím motorem pro vnitřní použití v halách, ale brzy se staly důležitou součástí moderní intralogistiky a ze společnosti Linde Material Handling učinily v tomto segmentu vedoucí podnik na trhu.

Elektrický vysokozdvižný vozík: krok za krokem na cestě k dokonalosti

Elektrický vysokozdvižný vozík E12–E18 z roku 1982

Elektrický vysokozdvižný vozík E12–E18 z roku 1982

Po roce 1971 získává tento původně úzkoprofilový výrobek – elektrický vysokozdvižný vozík – rychle na významu. Důvodem je především mimořádně rychlé rozšíření velkoskladů zboží a logistických středisek. Neustále rostoucí překládka zboží v těchto nových uzlech vyžaduje lepší vysokozdvižné vozíky pro vnitřní použití, které nabízejí jak extrémní manévrovatelnost, tak přesné ovládání. Technické inovace zároveň postupně pomáhají zmenšovat rozdíl ve výkonu oproti běžným vysokozdvižným vozíkům se spalovacím motorem. Z hlediska nosnosti, rychlosti zdvihu a manipulačního výkonu se elektrické modely čím dál víc přibližují vozíkům se spalovacími motory.

Při vývoji moderních elektrických vysokozdvižných vozíků je od začátku cílem společnosti Linde neustálé zdokonalování vozíků. V prvním kroku to znamená především jejich optimalizaci pro vnitřní prostory díky vyšší preciznosti a manévrovatelnosti. Už první modely proto mají k dispozici přední pohon se dvěma motory, tj. dva elektromotory namontované na hnací nápravě. Díky nim se mohou vozíky otáčet přesně uprostřed hnací nápravy. Na počátku 80. let navíc zaměstnanci v Aschaffenburgu přidávají výkonovou elektroniku, která umožňuje mnohem přesnější ovládání elektromotorů.

Elektrický vysokozdvižný vozík E48 z roku 1995

Elektrický vysokozdvižný vozík E48 z roku 1995

V roce 1994 jsou první elektrické vysokozdvižné vozíky Linde se čtyřmi koly vybaveny inovační kombinovanou řídicí nápravou. Ta vozíkům umožňuje otáčet se na místě a v rámci obrysů vozíku. Pouze o rok později přichází na trh systém Linde Load Control, který umožňuje citlivé ovládání funkcí zvedacího sloupu pomocí joysticku – výbava, která se v tomto odvětví brzy etabluje jako standard. V roce 1999 přidává společnost Linde do svého portfolia první model s třífázovým nebo asynchronním motorem. Pro tento nový pohon vyvinuli inženýři vlastní výkonový a řídicí moduly, které v sobě spojily výhody vyššího výkonu s vysokou spolehlivostí i s možností použití v náročném venkovním prostředí. Oba trakční motory jsou malé a bezúdržbové a společně se zdvihací hydraulikou a řídicími díly je lze spojit do jedné jednotky – kompaktní hnací nápravy.

Dalším milníkem je v roce 2002 přechod na třífázové motory, díky nimž se elektrické vysokozdvižné vozíky Linde v mnoha výkonových řadách dostávají na stejnou úroveň, jakou se chlubí vysokozdvižné vozíky se spalovacím motorem.

Elektrické inovace: energie na palubě

V novém tisíciletí se díky řadě E20–E50 stává společnost Linde vedoucím podnikem na evropském trhu v oblasti elektrických vysokozdvižných vozíků a dále pracuje na technologickém vývoji svých elektrických modelů. Již od roku 2000 lze klasickou olověnou baterii nahradit vodíkovým palivovým článkem, který je dnes nabízen jako sériová volitelná položka u všech elektrických vysokozdvižných vozíků Linde.

Již v roce 2006 představuje společnost Linde další elektrickou senzaci – palubní nabíječku a kompaktní hnací nápravu. Za účelem nabíjení je nyní potřeba vozík jen připojit nabíjecím kabelem k příslušné zásuvce. Nabíjecí výkon se automaticky přizpůsobí konkrétnímu typu baterie.

Elektrický vysokozdvižný vozík E50 z roku 2011

Elektrický vysokozdvižný vozík E50 z roku 2011

Palubní nabíječka od společnosti Linde je světová novinka. Kromě toho si společnost Linde zvyšuje renomé díky lithium-iontovým pohonům a v rámci této inovační technologie přesvědčuje nejlepší bezpečnostní koncepcí a optimální integrací vozíku a lithium-iontové baterie.

2- až 5tunové modely od společnosti Linde přinášejí v roce 2010 na trh další funkce, například hnací nápravu odolnou proti vibracím, ruční brzdu s automatickou aktivací, digitální ukazatel nabití baterie a kontrolu trakce pro dokonalou přilnavost k zemi.

Elektrická budoucnost

V současnosti už nelze elektrické vysokozdvižné vozíky pominout. Kvůli rostoucímu tlaku na snížení nákladů, těsným harmonogramům a těžko odhadnutelným pracovním špičkám jsou nepostradatelné, protože nabízejí trvalou dostupnost a flexibilní použitelnost. Navíc je tu naléhavá potřeba používat bezemisní pohonné systémy, které na pozadí globální klimatické krize umožňují intralogistiku zaměřenou na udržitelnost.

Z hlediska hospodárnosti, bezpečnosti a ekologické zodpovědnosti představují elektrické vysokozdvižné vozíky již dlouho standard pro materiálový tok budoucnosti. Díky neustálému zvyšování výkonu a inovačním energetickým systémům, jako je například lithium-iontová technologie, dokážou čím dál víc plnohodnotně nahradit vozíky se spalovacími motory.

Působivý důkaz předložila společnost Linde již v roce 2015, když na trh uvedla výkonný elektrický vysokozdvižný vozík E60–E80 pro nosnost do osmi tun.

Dnes se může společnost Linde Material Handling ohlédnout za dlouhou a úspěšnou historií elektrických vysokozdvižných vozíků. Odborníci na elektrické pohony z Aschaffenburgu si jako zaměstnanci vedoucího podniku na trhu a inovační jedničky předsevzali, že tento trh budou nejen kompletně obsluhovat, ale také zásadně měnit. V polovině roku 2021 proto společnost Linde Material Handling představí novou generaci elektrických vysokozdvižných vozíků. Stejně jako její předchůdci stanovuje tato generace nové standardy v oboru z hlediska ergonomie, efektivity, bezpečnosti a konektivity.